Historie letectvi

Lidstvo touzilo letat od nepameti. Zavideli ptakum, jejich fantastickou svobodu, pohyb a eleganci. Prvni dolozene pokusy o sestrojeni zarizeni schopneho letu spadaji do 15 stoleti. Slo o balony, tedy o zarizeni lehci nez vzduch nebo ruzne typy kluzaku. Tyto pokusy nebyly prilis uspesne a velice casto koncily tragicky.

Opravdu první uspesne zaklady letectvi, tedy letani se strojem tezsim nez vzduch polozili v 19. stoleti bratri Orville a Wilbur Wrightovi. Oba bratri byli zavodni cykliste. Obdivovali pokusy s plachtenim a rozhodli se pro sestrojeni kola s kridly a motorem schopneho riditelneho letu.

Nemeli formalni vzdelani, ale byli velice zrucni a predevsim meli silnou vuli realizovat svuj sen. Ve svem rodnem Daytonu meli firmu, kde vyvijeli a staveli jizdni kola. Prijem z podnikani jim umoznoval, poustet se do experimentu s letanim. V roce 1899 zacali s prvnimi pokusy. Prevzali a zpracovali vsechna v te dobe dostupna data jejich predchudcu s kluzaky a narozdil od ostatnich, kteri zvysovali vykon, zacali s vylepsovanim kridel a ovladani. Vyvinuli system ovladani kridla okolo tri os, ktere se pouziva dodnes. Jeden z jejich zamestnancu pro ne sestrojil aerodynamicky tunel, kde uskutecnili okolo 200 pokusu, nez objevili spravny profil kridla. Zaznamenali vsechna potrebna data o vzniku vztlaku pri pusobeni vzduchu na kridlo. Jejich bohate zkusenosti s koly, rovnovahou, prevody a malymi motorky mely velky vliv na jejich uspech.

V roce 1900 byly jejich prvni kluzaky vybaveny systemem koncoveho krouceni kridel, ktery prinesl stabilni ovladani celeho kluzaku. Konce kridel, byly ohebne a pomoci dratu privedene az k pilotovi, ktery tak mohl tahanim ovladat vysku a zatacet.

Toho roku se prestehovali do odlehle pouste v Severni Karoline, kde meli na pisecne dune dostatek stalych vetru a soukromi pro svuj dalsi vyvoj. Dalsi 2 roky vylepsovali svuj kluzak, se kterym udelali pres tisic kratkych letu a v breznu 1903 si uspesne nechali patentovat system ovladani okolo tri os.

V roce 1903 postavili první letoun pohaneny motorem, ktery byl vyvinut a postaven v jejich obchode s jizdnimi koly. Mel dostatecne dobry pomer mezi vahou a vykonem. Letoun jmenem Kitty Hawk mel rozpeti 12 metru, hmotnost 340 kg a jeho 77 kg vazici motor, mel vykon 9 kW. Stavba stala temer $1000.

Letoun oficialne poprve vzletnul 17. prosince 1903 s Orvillem, ktery uletel 39 metru za 12 sekund. Teprve ctvrty let toho dne byl plne rizeny a meril 279 metru za 59 sekund. Toto datum se zapsalo jako meznik v dejinach letectvi a tento prvni pokus v pousti sledovali udajne jen 4 zachranari a jeden maly chlapec.

Wrightovi pote neletali az do roku 1908 s duvodu prozrazeni jejich stroje, protoze patentni urad dlouho nechtel uznat jejich vynalez.

Patent na letadlo bratri Wrightu je zde

O par let pozdeji tu jsou dalsi dulezite letecke vykony:

1909 – Prvni prelet Atlantiku (John Alcock a Arthur Whitten Brown)

1927 – Charles Lindbergh uskutecnil prvni solo prelet na trase New York- Pariz

1947 – Special Bell X-1 poprve prekracuje rychlost zvuku

Vyvoj letadel urychlila I. a predevsim II. Svetova valka, kde uz byly pouzity letouny s proudovymi motory. O 80 let pozdeji si uz svet bez letadel nedokazeme predstavit. Letadla zkratila vzdalenosti, nastartovala ekonomiku a nastal boom predevsim v osobni preprave, ktera se stava dostupna pro vsechny.

Hojne se rozmaha letecky sport ve vsech ruznych podobach, vznikaji aerokluby, spolky. Zacina se rozmahat i paragliding, ktery si podmanil celou radu lidi, vcetne me.