Skotsko 2009

CIL EXPEDICE: Edinburgh, Loch Ness, Glen Affric, Isle of Skye, Ben Nevis, Loch Lomond, Electric Brae.

Ctyrclenna ceska posadka, expedicni vozidlo VW Transporter

Po veelice dlouhe odmlce je tady konecne dalsi mini expedice, o ktere ma smysl neco nacmarat.

PA/SO

Odjezd je naplanovan na patecni vecer 22:00 mistniho casu. Cilem je nocni prejezd do 670 km vzdaleneho Edinburgu. Neni vlastne kam pospichat, protoze poflakovat se v brzkych rannich hodinach po meste je blizssi spise pobudum. Kdyz Hanz kolem desate napsal, ze ma zpozdeni, bylo jasne, ze se jen tak nepojede. Navic se na cestu jeste smazi rizecky, ktere se skoro vsechny snedly jeste pred samotnou cestou. Par minut pred pulnoci, jsme se teda slavnostne zabalili a vyrazime. Opoustime nas smradlavy Londyn a sypeme si to na sever. Posadka je ukaznena, takze za celou noc staci pouze jedna prestavka na cigarko. V rannich hodinach tesne pred Edinboroughem jsme ale zastaveni. TnT kamionak tak pospichal se svyma balikama, az se rozsekal do kamenneho plotu co se tahne podel silnice.. Jdeme odklizet sutry ze silnice a po par minutach uz muzeme zase jet. Zanedlouho vjizdime do Edinburghu. Je 06:50 a mesto se jen velice pomalu probouzi do sobotniho rana. Parkujeme a jdeme na prohlidku mesta. U hradu postavaji lidi v hloucku cekajici na autobus, ktery je vezme na vyhlidkovou turu. Pred informacnim centrem zrovna vstavaji dva vagabundi. Bali svoje oplzle deky do svych smradlavych ruksaku. Jeste tak chvili lelkujeme okolo a pak uz opet vyrazime na sever. Predavam volant Lukasovi a jdu se chvilli natahnout do ulozneho prostoru. Jedeme po pobrezi smerem na Aberdeen a po ceste jeste zastavujem u hradu, kde hraje na dudy poctivej skotak. Schazime dolu na plaz, kde Hanz nachazi luxusni rasy, a zacina se krmit. Po chvili si vsimame tulenu co se jen tak line povaluji ve vode.

Odpoledne dorazime do Aberdeen a navecer do Inverness, odkud je to uz maly kousek k Lochness, kde dnes mame v umyslu nocovat. V Drumachroidu uz pomalu pada soumrak, stojime na parkovisti a rozmyslime co dal. Typek co zrovna bali svuj burt kramek, nam radi ze nedaleko je kemp na farme, takze jedeme. Vybalujem kramy, jidlo, alkohol a Lukas stavi stan. Po kalisku dame, pak si zazpivame. Docela nas prekvapila banda motorkaru s dodavkou a dvema sudama piv, vedle nas. Kdo jinej by to mohl byt nez cesi…Tuhle prvni noc se pomalu zaciname seznamovat s neprijemnou soucasti Skotska a to malym ohavnym hmyzem, nazyvanym midges. Jak se pozdejii ukazalo, tohle byl jen zacatek.

NE

Rano po snidani hned frcime do visitor centra se preptat, co vsechno je u Lochness k videni. Popojizdime kousek do Lochness centra, kde koukame na promitani o tom jak to vlastne vsechno bylo. Dozvidame se, ze nejznamejsi fotka s Lochnesskou, kde jde videt jeji hrb, je chobot pripevnenej k miniponorce. To co si nekdo dovolil za podvod v roce 1934, by dnes jiz jiste neproslo. V 80. letech vlada vynalozila 1 milion liber na detailni pruzkum jezera, vsechno samozrejme bez uspechu. Historie vsak zaznamenala i usmevne pribehy, kdy nejaky podnikavec otisknul do blata umele stopy nejake prisery, pozval si TV, a nasledne svoji popularitu zpenezil v podobe lochness susenek.

Kdyz jsme si vsechno dosyta prohledli, odjizdime do narodniho parku Glen Affric. Hledame nejake mistecko na prenocovani a jdeme se projit do mistnich kopcu. Jsou tady vskutku nadherne vyhledy. Znaceni stezek je ale opravdu velice mizerne. Clovek se ztrati velice snadno. Pri sestupu dolu si prohlizime Dog Falls. Po navratu k autu pripravujeme nocleh a Hanz se chysta na rybolov. My vybalujem veci z auta a chysta se vonava vecere. Bude se podavat nakladane maso. S pribyvajicim casem zacinaji utoky midges. Je to jen tezko snesitelne a jen opravdovi drsnaci odolavaji. Brzo to dnes balim a jdu spat, citim se nejakej zmozenej.

PO

Rano se vstava trosku pomaleji. Vsude na nadobi a stole jsou tisice mrtvych musek. Hanz vyleza ze stanu, v hluboke trave pod stolem nahodne nachazi jeho nausnici, ale zohyba se pro ni, jakoby si ji tam prave odlozil. Zatimco nasi chlapci snidaji, my odjizdime do visitor centra zjistit, kam se nejlip vydat v Glen Affric. Vysledek navstevy je ponekud rozpacity, v narodnim parku nejsou temer zadne stezky a jit si muzete kam vas napadne. Zrizenec si nas neduverive prohlizi a nechape co se nam nezda. A tak vsechny kramy cpeme do dodavky a jedeme do centra parku, kde prece jen nachazime kousek stezky a informacni cedulku. Tim se teda rozhodujeme, ze vylezeme na horu Tom a Choinich vysokou 1111 m.n.m. Po chvili cesta konci a prodirame se bazinkami s vyskou travou. Za minutu mam mokro v botach a za 5 minut ze me tece jak z vodnika. S poslednimi metry vystupu je situace uz ponekud slizka… Promacena trava a povrch do prikreho kopce, delaji docela problem. Sestup je jiz malym hazardem v uklouznuti. Prechazime na dalsi sedlo. Pote uz jen pohodlny sestup. Vsichni jsme promaceni, takze se tesime na ohen a suchy fusakle. Kdyz jedem najit vhodne misto na taboreni, zniceho nic se pred nami zjevi nadherni jeleni. Nemuzu se na ne vynadivat. Vecer taboreni, po kalisku dame, pak si zazpivame.

Ut

Rano je opet trochu linejsi. Je nadherny den a rozhodne se nam nechce nikam pospichat. Po velkoryse snidani, nebo spis obede se po poledni vydavame smerem na Isle of Skye, jeden z nejkrasnejsich koutu Skotska.

Cesta utika docela pomalu, navic jsme trochu zabloudili a tak se k cili dostavame az na vecer. Hledame kemp, ktery vychvaluji v pruvodci od lonely planet, ale kdyz ho vidime, tak radime zpatecku a mizime do jednoho z opustenych taborist. Po ceste zebrame o vodu v jedne domacnosti. Domaci nam vodu privetive nacepuje, ale rika ze tu jsou vsichni napojeni na vodu z potoka. V taboristi neni k mani zadne drevo, tak jedem s Hanzem pro suchary do lesa. S pribyvajicimi hodinami opet zacina utok midges. Radeji se jdeme projit, to je nejlepsi obrana a uzivame si zapadu slunce. Kdyz se vracime zpet do tabora k nasim chlapcum, ohen uz vesele plapola, par flasek uz padlo, ale k nasemu prekvapeni je tu i particka cechu. Opikaji parecky a pak jedou dal. Vyzvidame od nich kam se nejlepe podivat a pak uz mizi. My jeste plkame u ohne a chlapci piji az dlouho do rana. Dobrou veci na Skotsku v lete je, ze opravdova tma prichazi az po pulnoci. Rano se vydavame na vystup mistni hory, coz vypada spis jako nejaka sopka. V dalce vidime prijizdet dva mikrobusy plnych turistu, takze nemeskame. Po nejake dobe se stezka klasicky ztraci a clovek musi premyslet, jak se pres ruzne pasaze dostat. Predchazeji nas dva anglani rychlym tempem vybuzeni na maximum, kteri si chteji zrejme neco dokazat. Za 15 minut jsme je dostihli, protoze imperialsti nevedi jak se dostat pres vysoke balvany u jezirka. Sleduji nas, jak to delame my, ale i tak to nakonec vzdavaji a jdou zpatky dolu. My si davame vystup az na vrchol, ktery uz zacina trochu hranicit s rizikem. Odmenou je , ale fantasticky rozhled na vsechny strany.

Po sestupu smacime unavena tela pod vodopdem v gejzirech vody. Osvezujici a zaroven se muzem schovat pred midges. Pote uz balime tabor a presouvame se k k Fort William, kde se nachazi nejvyssi hora spojeneho kralovstvi – Ben Nevis. V mistnim drahem kempu se dobiji baterie a my jdeme taborit do divociny. Opet pekny taborak a nadherna noc.

CT

Rano se chystame vystupit na Nevis. Maji tu pekne visitor centrum. Posilnujeme se ciderem na cestu a vyrazime. Dostat se nahoru a dolu na trva temer cely den. Jeste mame v nohach vcerejsi vystup na Isle of Skye, takze citim radnou unavu a misty se vlecu jako nejaka duchna. Zrovna dnes tady maji dostavenicko pozarnici ze vsech koutu UK a davaji si tymovou soutez v behu na vrchol a zpet. Takze je tu trochu frmol. My jsme pekne v klidku a navecer si davame presun k Loch Lomond. Po ceste zastavujeme jeste ve Fort William a davame si peknou vecu. Je velice zajimavy zapad slunce, ale vubec se nam nedari najit vhodne misto k prespani. Nasi chlapci jeste naposledy touzi po taboracku a pohody s nim spojene, ale nezadarilo se. Budeme nocovat na parkovisti. Po otevreni dveri se, ale rozpoutalo opravdove peklo. Miliony musek litajici primo do oci, usi, nosu, proste kamkoliv, coz ma zdrcujici psychologicky dopad. Hosi rychle postavili stan, ale stejne si asi moc neodpocinuli. V celem pruvodci od lonely planet je jen malinka zminka – good repellent is essential…

PA

Rano se nechce klasicky nikomu vstavat! Uzivame si toho, ze nas neobtezuje zadny hmyz. Prejizdime k Loch Lomond a davame si spacir. Je ponekdu vetrno a jde citit, ze se blizi bourka. Na prochazce se nasli nejake houby, a tak se Hanz hbite chopi varecky a uvaril znamenitou polevku, ktera se ji snad jen jednou za zivot. Popojizdime na jih, Lukas s navigatorem Hanzem jsou u kormidla a rikaji, ze rozhodne nejedou do Glasgow, protoze je to tam rubbish. Vyslo jim to tak pekne, ze vjeli uplne do jeho centra… Tak aspon tankujeme plnou za prijatelny peniz. Na zaver nasi expedice prichazi tresnicka na dortu v podobe magickeho kopce Electric Brae. Jde o kopec na zapadnim pobrezi, kde opticky klam zpusobuje, ze ackoliv vidite, ze jedete z kopce, tak vlastne jedete do kopce. Na prvni dojem to vypada uchvatne. Rozjizdim dodavku z kopce, vypinam motor, auto samo zastavuje a zacina couvat do kopce! Je to opravdu velice zajimave misto,a tak si ho jako spravni turiste musime projet nekolikrat…

Na dnesek je naplanovan odjezd, jelikoz rodinny pritel Skorpion ma zitra svatbu (fingovanou), ale to jeste nikdo nevi a tak se chlapci musi vymodit, aby tam byli vcas. Jdeme se projit jeste na plaz a jako suvenyr si odvazime velky balvan na zahradu. Uz padl vecer, sedam za volant, posadka poklimbava a uz jen svistime 700 km zpatky domu…

Na zaver musim rict, ze Skotsko je opravdu uchvatna zeme. Nikdo vam tady nic nenuti, muzete si jit kam chcete a je porad co objevovat. Plati zde rovnez volne taboreni. Nevyhodou pak muze byt nevyzpytatelne pocasi a obtezujici midges. Urazili jsme 2811 km.

Nafta 57GBP

Ostatni 25GBP

—————————————–

Celkem 82GBP/osoba