Sbohem Londýne

Byl podzim, po lete mesto topilo se v barvach…je to tak a s padajicim listim se blizi i konec meho angažmá v Londyne. V teto metropoli jsem stravil vice jak rok zivota a nutno podotknout, ze prozatim stacilo.
Nekdo mooc chytrej kdysi rekl, ´´kdo je unaven Londynem, ten je unaven zivotem´´ – tak to je muj pripad, alespon pro tuto chvili. Zkratka jsem unaven z milionu lidi, kteri kazdy den smatlou v ulicich, z METRA Central Line, ktere denne prepravi 600 000 lidi, z ucpanych silnic a dalnic, ze smradlavych taxiku, z upocenych Chicken shopu, z kazdodenniho smogu, z tisicu semaforu, proste ze vseho…. Je cas na malou zmenu.

Do Anglie jsem se vydal se tremi cili:naucit se Aj, vyzkouset si praci ridice a vydelat penize na cestu do Australie. Tohle se mi splnilo, a proto v poklidu odjizdim do CR na sve prazdniny.
Na druhou stranu pravdou je, ze za ten rok jsem si ledacos vyzkousel a naucil se predevsim hodne sam o sobe. V Londyne neni ani mamina sukne a ani Zdenda Skromach a jeho kapsa plna socialnich davek, takze pokud nemate v kapse nakou tu drobnu, mate asi mensi problem.

Z vlastni zkusenosti vim, ze kdyz se poprve v zivote rozhodnete, ze nekam odjedete, je potreba prekonat tu svou nejistotu z prvniho kroku. Ziskat informace co je potreba udelat zaridit, aby vse klaplo a v neposledni rade jakou agenturu zvolit. Podvodnych agentur jsou v CR bohuzel desitky a i v UK muzete narazit na lidi, kteri vas misto slibovane pomoci okradou. Takovy je bohuzel zivot, ale podle me cenne zkusenosti, ktere pobytem v UK ziskate jsou k nezaplaceni….Good luck!

Východ slunce v Docklands

Londýnské oko