SIF Lugano 2010

Vytacim Tomase, abych se presvedcil o odjezdove situaci a ten ma nastesti kvuli vymene oleje zdrzeni, coz mi dava asi 2 hodiny na to se znovu dopravit do Brna a opet se vydat na cesty. Situace je vazna, nikoliv vsak zoufala.

Do batuzku chvatne hazu par cistych trenyrek, ponozek a na cestu kupuju par rohliku. Svycarsko prece jen neni nejlevnejsi. A pak uz zase rychle na vlak. Po 5 hodinach se opet ocitam v Brne a supim k Futuru, abych stihnul Tomase, Hanku a Ivet, protoze jemmbus dnes uz na nikoho neceka. Po nalodeni se vydavame do Prahyy, kde pristupuje Rostik, Merle a Lucka Lednik, pak jeste dokupujeme pivo a nejake ty potraviny, na dalsi zastavce nabirame stany s dalsim vybavenim a konecne svistime do Lugana. Po ceste si kratime cas koukanim na ‘S certy nejsou zerty’ a teprve brzo rano se ocitame na miste. Stavime stany a jdeme se dospat. Rano budujeme hlavni stan a kuchyn jako za starejch casu na tabore. Pocasi je zakabonene a startovacka ukryta v mracich, takze neni kam spechat. Odpoledne prece jen vyjizdime zubackou na start. Na startovisti neni videt vubec nic, ale nakonec se prece jen sem tam otevre nejake okynko, takze…

Jdu do vzduchu. Zaciname zlehka, par houpacek, klapancu a v kazde volne chvili se pokousim cvicit wingovery. Bohuzel behem letu zacina prset a to ne zrovna malo. Pristavam za poradneho slejvaku, rychle strhavam vestu, aby nevystrelila patrona a jdu se susit. Odpoledne padaky dosusujeme a kazdy vecer delame video rozbor nasich pokusu a ‘prezentaciu’ figur na pristi den. Je super se s odstupem casu podivat na svoje kejkle ve vzduchu, ale muze se vam taky stat, ze dostanete od instruktora pekne vyhubovano… Ruce mam vytahane az na zem jako opicak a unava jde kazdy vecer znat. Druhy den nasleduje procvicovani frontstallu, fullstalu, negativek, spiral, plus vsechny figury na speedu (obcas pekne agresivni potvory). Ti co maji zajem tak i neco z akro kapitol (SAT, heliko).
Cely kurz je zakoncen dobrovolnym odhozenim zalozniho padaku. Hazet zalozku byla opravdova psina. Pujcuju si Fidela (rozumej Fides 2 Evo), abych nemusel macet sveho noveho Atiska a jdu na vec. Bortim padak na jedne strane, naklanim se na nemocnou stranu, abych to jeste trochu zdramatizoval a po chvili hazu. Ruka automaticky nasla kliku zalozky a taky ji bezpecne odhodila. Co je tak trochu neprijemne, je velka rychlost, kterou svistite dolu. Tabulkove cca 5.5m/s coz pri dopadu na zem, muze zpusobit ledajakou pohmozdeninu, ci opruzeninu. Takze ji radeji hazejte, jen kdyz uz opravdu nevite, jak z nejake slamastiky ven. Tak si tak ficim dolu, kocham se okolo sebe, az jsem se zapomnel nadechnout a trochu jsem si loknul z Luganskeho jezera. Tomas se skotskou rodinkou na palube me jedou zachranit ve clunu, ale protoze deti zakerne vytahly ‘vylevaci’ spunt z lodi, zacinaji pekne nabirat a potapet se. Jako vztekli vylevaji vodu rukama, botama a kelimkem od jogurtu, jen aby nesli ke dnu jako Titanic. Ja si to radeji doplavu. Merlik pohotove skocil do vody a prinesl moji kliku, diki ti.

Kurz utekl jako luganska voda a je cas se vydat na cestu domu. Ve 20:00 opoustim kemp Paradiso a dvouma vlackama se dopravuju do Milana. Metrem na centralni stanici a busem na Malpensa aeroporto, kde ve 02:00 vytahuju spacak s karimatkou a jdu se natahnout. Neustale ale kolem projizdi zrizenec letiste s myckou na podlahu a konstatnte terorizuje hlukem vsechny space. V osm rano pomalu vstavam a jdu se odbavit. Nasleduje let v 10:20 do zlate Prahy, pak klasika, metrem na Florenc, studakem do Brna, bageta od Krokodailu, courakem do Krumlova a v pet odpoledne konecne prijezd do rodne vizky. To mate suma sumarum 21 hodin na ceste, coz cini tento zpusob dopravy do Lugana velice nepraktickym. Neni nad to se svezt rychle a pohodlne vozem.

Na zaver bych chtel rict, ze SIF je velmi uzitecny kurz, i kdyz jsem si to tak uplne puvodne nemyslel. Je pravda, ze v turbolencich se padak bude zrejme chovat ponekud jinak, nez v bezvetri nad jezerem, ale jde o navyk…SIF vam zvysi letecke sebevedomi a prinese psychickou pohodu do dalsiho letani. Proto bych ho doporucil vsem pilotum po prvnim roce aktivniho letani.
Dik vsem zucastnenym za vydarenou akci a Indosovi, ktery nevahal stravit desitky hodin nad timto vydarenym videjkem.